Panelovou diskusí „Marketingový dialog pro města: projekty v oblasti klimatu“ jsme zahájili projekt NetZeroCities

Své zkušenosti z praxe nabídli Adriana Černá, digitální stratéžka organizace Člověk v Tísni, Soňa Andrášová, vedoucí Klimatické kanceláře Bratislavy, Petr Krčál, projektový manažer SIT města Plzně a Eva Škorničková, specialistka na marketing ve veřejné správě.

Diskuse se zaměřila na to, jak komunikovat klimatické projekty a opatření směrem k veřejnosti, stakeholderům i politické reprezentaci, stejně jako na práci s negativní odezvou na sociálních sítích. Zmíněna byla také možnost zapojení soukromého sektoru do těchto projektů. Hosté mimo jiné poukázali na význam krizové komunikace a na potřebu přerámování klimatických opatření – místo pro veřejnost těžko uchopitelných či polarizujících pojmů, jako jsou dekarbonizace či klimatická adaptace, zdůrazňovat jejich konkrétní přínosy pro každodenní život. Stejně tak zazněly i konkrétní příklady dobré praxe z Bratislavy a Plzně. Kompletní report z diskuse najdete zde.

Jedním z hlavních závěrů diskuse bylo, že v současném politickém kontextu je důležité téma klimatu přerámovat a přiblížit jej veřejnosti co nejsrozumitelněji. „Pojďme zkusit komunikovat přístupněji, tak, aby v centru té komunikace nebylo klima, ale lidé (…). Lidé nechtějí klimatickou adaptaci, ale každý se chce v létě v noci vyspat,“ uvedla například Adriana Černá. Doporučuje naučit se mluvit takovým jazykem, kterému porozumí i lidé, kteří se tématu nechtějí věnovat do větší hloubky, a který jim ukáže, proč jsou klimatická opatření pro ně a jejich každodenní život důležitá. Podle Černé zároveň roste poptávka po bezpečnosti, odolnosti a soběstačnosti, a proto je podle ní vhodné klimatické projekty strategicky propojovat právě s těmito tématy. Například příprava na blackouty nebo výpadky energií je zároveň klimatickým i bezpečnostním tématem.

Několikrát zaznělo i to, že komentáře na sociálních sítích nejsou reprezentativním odrazem veřejného mínění ani ukazatelem toho, jak budou plánované projekty fungovat. V Plzni se například před letošním zavedením sdílených elektrokol objevila na sociálních sítích hlasitá menšina, která tvrdila, že projekt nebude fungovat. Po spuštění projektu se ale ukázalo, že úroveň dat a názorů je mnohdy v přímém protikladu. „Po šesti týdnech bylo zaznamenáno 100 000 výpůjček, tedy přes 2 000 výpůjček denně, přičemž každé kolo bylo využito přibližně 10krát denně, zatímco původní očekávání se pohybovalo kolem tří využití denně,“ uvedl Petr Krčál. Nyní Plzeň kvůli vysoké poptávce zvyšuje počet elektrokol ze 300 na 450.

Soňa Andrášová a Eva Škorníčková uvedly příklady fungujících spoluprací města či kraje se soukromým sektorem z Bratislavy a Moravskoslezského kraje. V Bratislavě se například za letošní rok v rámci Klimatické výzvy primátora podařilo uzavřít spolupráci se 16 firmami, které se dobrovolně zavázaly ke snížení spotřeby energie ve vybraných budovách a k instalaci solárních panelů. Plánovaná úspora energie v nově zapojených budovách činí 660 MWh. Podobná partnerství nabízí v Moravskoslezském kraji Patronství pro klima, které v rámci projektu LIFE COALA vyhledává pro firmy environmentální projekty na míru.

Diskuse proběhla jako první z aktivit projektu pod platformou NetZeroCities, jejímž cílem je pomoci městům překonat současné strukturální, institucionální a kulturní překážky, kterým čelí při snaze dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030. Městům poskytuje platformu pro sdílení zkušeností, dobré praxe, nástroje i špičkové odborné znalosti v rámci strategického plánování či financování projektů.

Záznam zhlédněte zde.